Jen epidemiologové krizi nevyléčí

Na celý svět začala dopadat tzv. druhá vlna covidu, ušetřena nezůstala ani naše republika. Společnost se polarizovala na dva nesmiřitelné tábory.

Na zastánce tvrdých opatření, včetně lockdownu, a naopak popírače omezování osobních svobod. Na rozdíl od mnohých ostatních se necítím povolán k tomu, abych komentoval nebezpečnost viru a medicínské kroky, které nás před ním ochrání (či neochrání), byť stejně nechápu, jak nás ochrání zákaz nedělního prodeje, kdy se nakupující nahromadí logicky ve větším počtu na prodejní ploše v jiné dny, především v sobotu, čímž se riziko naopak nákazy naopak navýší. Nikdo z nás totiž netuší, na základě jakých dat a proč vláda jednotlivá opatření přijímá. Jako ekonom bych se ale rád věnoval dopadům kroků naší vlády na průmysl a obchod.

Pro jakékoliv podnikání je nejhorší nejistota a nulová prognóza budoucího vývoje, spolu s chaotickým a nedůvěru budícím postojem vládní garnitury. Je třeba v zájmu objektivity přiznat, že covidová pandemie je něčím v našich životech takřka nepoznaným. Jedná se o vir nový a prakticky nepopsaný, takže i boj proti němu je velmi složitý.

Ale ani tento fakt by neměl legalizovat chaotický a nekoordinovaný přístup naší vlády k ekonomickým opatřením. V lidech je uměle pěstován pocit, že čím více zlikvidujeme ekonomiku, tím rychleji porazíme virus. Ale to je přeci absolutní nesmysl. Pokud „podřízneme“ ekonomiku, budou nám chybět prostředky na důstojný život našich obyvatel. Zároveň pak i na boj nejen s covidem, ale i s dalšími chorobami.

Hlavně není třeba vymýšlet již vymyšlené, stačí se jen podívat do jiných zemí. Proč tedy vláda nepředstaví osvědčený model například podle počtu nově nakažených za den, z kterého bude všem jasné, při jakých nárůstech se co zavírá a nebo naopak uvolňuje? Tento model všem umožní predikovat další vývoj jejich podnikání a kroky, které musí podniknout. Dnešní „salámová metoda“, kdy se v řádu jednotek dnů zpřísňují zcela chaoticky ekonomické zákazy, je zcela netransparentní a je z ní bohužel jasné, že vláda nemá žádnou jasnou koncepci.

Vezměme si například restaurace. Podle slov ještě stále ministra zdravotnictví prokazatelně došlo v restauračních zařízeních CELKEM k nákaze 722 osob. Pokud porovnáme toto číslo s denním nárůstem pozitivních obyvatel, který je dnes vyšší než 15 tisíc, pak se musím ptát, co za tímto zákazem opravdu stálo. A ministr nám  v rámci tiskové konference i odpověděl – restaurace zavřel, protože mu to poradili sociologové. Prý by byl špatný signál pro veřejnost, kdyby školy byly zavřené, ale restaurace nikoliv. Jak už jsem psal v jednom ze svých minulých blogů.

Jen pro informaci – na základě tohoto faktu došlo k uzavření více než 35 tisíc provozoven a postiženo tak bylo přímo 250 tisíc lidí, které oblast gastra zaměstnává. A stát nyní bude vyplácet desítky miliard jako  kompenzace provozovatelům, i tak ale spousta z nich zkrachuje a znovu již provoz neobnoví. A to nemluvím o dalších tímto krokem dotčených oborech, navázaných na oblast pohostinství. V prvé řadě firmy z oblasti masného průmyslu, pekaři, pivovary, lihovary, služby jako jsou prádelny, uklízecí firmy, dodavatelé vybavení restaurací, atd atd.

A to vše na základě pokynu ministra, který se řídil názory zmiňovaných sociologů, nikoliv nebezpečím šíření coronaviru…

A takovýchto oblastí, které jsou dle podkladů, dokonce poskytnutých  samotnou vládou, málo rizikovými, a přitom jsou omezovány, je mnohem více. Primárním důvodem jejich uzavírání či omezování tak není vysoké nebezpečí šíření nákazy, ale jakési pocity některých členů vlády či možná jejich postranní zájmy, které ani netušíme. Ale je třeba zcela jasně říci, že všechna tato opatření budeme muset zaplatit my všichni. Nezaplatí to „ stát“. Ten má jen ty prostředky, které vybere od daňových poplatníků, nebo které si půjčí (a ty půjčky zase splácí daňový poplatník).

Rád bych ale zdůraznil jednu věc – velká část národa začala nenávidět ministra zdravotnictví Prymulu, kterého viní za radikální zásah do našich životů. Opravdu nejsem fanouškem pana Prymuly, ale buďme objektivní. Jako ministr a voják dostal jasný pokyn zploštit nárůstovou křivku a tak v rámci zdravotnictví dělá vše pro to, aby svou misi splnil a příliš nekouká vlevo ani vpravo Ale od toho si přece platíme ministra Havlíčka, aby dohlížel na český průmysl a obchod a dokázal v rámci vlády vyargumentovat vyvážená opatření, která budou chránit zdraví lidí a zároveň nezničí ekonomiku. Ale ten spíš mlčí….

Podpory, které na druhé straně stát slibuje, raději nebudu podrobně komentovat. Například všechny ty pseudopodpory, kdy se zachraňují i firmy a pracovní místa, které stejně už dlouhodobě nemají šanci na přežití. V konečném důsledku se pouze utratí peníze, které by se mohly využít na cílenou záchranu podniků, které mají perspektivu dalšího fungování, a tak dále. Snad jen podotknu, že nechápu, jak se v přehršli nesystémových kroků má  podnikatel vyznat. Přeskakuje mezi weby vlády a jednotlivých ministerstev, studuje názory komentátorů. Neví, která pomoc se na něj vztahuje a kde už kritéria nesplňuje (např. u kompenzačního bonusu - jak například stanoví, zda došlo k jeho omezení dodavatelské činnosti alespoň o 80 procent, aby měl nárok na bonus? To se myslí obratově, nebo profitově, nebo nějak jinak? A jeho výše 500,- kč na den, která je nižší, než odměna ukrajinské uklízečky?). Proč všechny podmínky nelze nalézt na jednom centrálním místě spolu s jasným vysvětlením a návodem, ale slouží k exhibici jednotlivých ministrů a jejich ministerstev?

Do toho všichni máme v paměti kroky  ministryně Maláčové, která po pomoci v první vlně posílá kontrolu na vyplacenou pomoc od MPSV na všechny podnikatele a byť odeslali zálohy o jediný den později, než stanovují podmínky, budou muset podporu vracet a ještě platit penále. Za dobu, kdy bojovali dnem i nocí o záchranu svých firem, svých zaměstnanců a nebyli schopni se zorientovat v záplavě nejasných pokynů vlády?

Všichni asi chápeme, že současná situace je těžká a bude mít obrovský dopad na ekonomiku. Ale vláda jen nesmyslně a chaoticky uzavírá oblasti průmyslu a obchodu, likviduje podnikatele, plánuje další obrovské zadlužování, ale kde jsou úspory na výdajové stránce? O kolik stát zúží svůj přebujelý  aparát, o kolik sníží výdaje na politické neziskovky a další parazity na státním rozpočtu, kolik a kde hodlá ušetřit? Přece i každá normální rodina ví, že když jí klesnou příjmy, musí omezit i svoje výdaje – pokud tedy nechce skončit v náručí lichváře.

A na závěr - vrcholem ekonomického i politického amatérismu je pro mně situace, kdy vláda koncem srpna oznámí, že předloží návrh na zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu na 15 procent,  předseda vlády Babiš dá do Sněmovny návrh s těmito parametry a aktuálně první místopředseda vlády  Hamáček do Sněmovny podá vlastní návrh se snížením pouze na 19 procent? Je to jen další důkaz, že zde absolutně  neexistuje předvídatelnost dalšího ekonomického vývoje naší země a že jednotliví členové vlády sledují jen své politické cíle, nikoliv blaho této země.

Pokud se vláda nezačne chovat zodpovědně i v oblasti ekonomických zásahů, nemůže pak bohužel čekat, že obyvatelé budou její omezení respektovat. Jednoduše proto, že nebudou mít ve vládu důvěru. A bez vzájemné důvěry mezi vládou a občany se nad krizí prostě vyhrát nedá.