Kůrovcová apokalypsa a její dopad na obchod se dřevem

Již pátým rokem trvá kůrovcová kalamita, z tohoto důvodu byl v roce 2019 vytěžen dvojnásobek dřeva, než bylo v plánu. A jaký měl tento stav vliv na cenu dřeva a jak se projevil na zahraničním obchodě s touto komoditou?

Ve svém zamyšlení se nechci zabývat důvody vzniku problému napadení lesů kůrovcem ani podílem některých zájmových skupin na rychlém rozšíření kůrovcové kalamity, ale chci se dotknout dopadu tohoto stavu na obchod se dřevem a na ekonomické škody, které nám situací vznikly.

Z celkového objemu těžby tvoří v současnosti většinu dřevo kalamitní, tedy poškozené kůrovcem. Kalamitní dřevo má samozřejmě mnohem nižší tržní cenu než dřevo z plánované těžby. Zkušenosti s prodejem tak velkého množství kůrovcového dříví však v České republice chybí. Velkou výzvou pro obchodníky se dřevem byl rok 2007/2008, kdy byl orkán Kyrill, který páchal škody zejména v okrese Klatovy, kde zničil skoro tři milióny m3 dřeva. Během následujících šesti měsíců se podařilo kalamitní dřevo zpracovat a postupně prodat. Cena dřeva však klesla až o čtvrtinu. Kyrill byl však pouhé zahřívací kolo oproti kůrovcové kalamitě.  Kůrovcem napadené dřevo je na trhu příliš levné, než aby pokrylo náklady, natož aby vytvořilo zisk a rezervy, pro následnou obnovu lesa.

Trh se dřevem

Za rok 2018 bylo vytěženo v České republice 25,6 milionů metrů krychlových surového dřeva.  Další miliony m3 dřeva se nacházejí stále v lese jako sušiny a čekají na dodatečné dotěžení a vývoz z lesa. Jehličnany tvořily  24,2 milionů metrů krychlových a  dřevo listnatých stromů  necelý 1,5 milionu krychlových metrů. Celková výše realizované těžby dřeva byla nejvyšší v historii České republiky. Znamená to, že došlo k takzvanému přesycení tuzemského i zahraničního trhu v dodávkách dřeva a stále méně dřeva je možno prodávat za udržitelné ceny. Znamená to také, že stále více dřeva zůstává na skládkách, což se týká především neprodaného jehličnatého dříví. V současné době je na skládkách téměř jeden milion metrů krychlových surového smrkového dříví. Nejvíce ze smrkového dříví bylo vytěženo ve smrkových porostech severní Moravy. Kvůli kůrovcové kalamitě se meziročně ale zvýšila těžba v lesích celé České republiky. Podíl nahodilé těžby dřeva se meziročně zvýšil z 60% na 90% z celkového objemu.

Vývoz surového dříví včetně dřevěného uhlí, dřevoštěpek, dřevotřísek, dřevěných pilin, dřevěných zbytků, odpadů a dřevěných pelet a jiných aglomerátů se meziročně zvýšil o 3 127 tis. m3 na celkovou výši 11 017 tis. m3.  Došlo také k růstu vývozu u jehličnaté smrkové kulatiny a vlákniny (o 1 720 tis. m3).  U listnaté kulatiny a vlákniny došlo k růstu vývozu o 6 tis. m3. U ostatních položek jako je palivové dříví, dřevěné uhlí, štěpky, a piliny dřevěných zbytků, u dřevěného odpadu a dřevěných pelet byl celkem meziroční nárůst u vývozu (o 1 401 tis. m3).

Mimo země EU se nejvíce vyvezlo surového dříví do Číny, a to  v hodnotě 454 mil. Kč.

Ve srovnání s rokem 2017 došlo k celkovému nárůstu vývozu surového dříví o 3 127 tis. m3,kdy v  roce 2018 došlo k růstu hodnoty vývozu o 1,1 miliardy Kč.

Mezi lety 2017 a 2018 dramaticky vzrostla domácí spotřeba jehličnaté kulatiny o 859 tis. m3, jde především o dřevo z nahodilé kůrovcové těžby. V současnosti však neexistují v České republice dostatečné zpracovatelské kapacity, a proto se významná část domácí suroviny nadále exportuje do zahraničí. Jde o 86,2% tuzemské výroby jehličnatého řeziva.

Cena dřeva

Cena smrkového dřeva dramaticky klesá. Nejvíce klesá cena sortimentu třídy II. a III. V sortimentu II jsou dvě skupiny, pak jsou třídy IV a V. Jako výchozí jsme proto brali průměrně utrženou cenu smrkového dřeva v třídě SM II (tj. bez poškození dřevokazným hmyzem a houbami). Jde o nejprodávanější sortiment dřeva jak na domácím trhu, tak na zahraničních trzích i na trhu komoditním.  

Ve třídě SM II je zahrnuté dřevo bez předchozího výskytu kůrovce a pak sortiment SM II s předchozím výskytem lýkožrouta, ale bez viditelného poškození. Dřevo má stejné fyzikální i estetické vlastnosti.  Jde o kmeny, na níž kromě změny barvy nejsou jiné viditelné symptomy výskytu lýkožrouta.  

 Pokud bychom brali jako výchozí údaj celkovou průměrnou cenu, tedy včetně třídy I až třídy V (což je palivové dříví), pak bychom se dostali na průměrnou cenu někde mezi 630 až 650 Kč/m3. Dnes se nabízí i za některé dodávky třídy III 700 Kč/m3. Ceny se však mohou lišit také regionálně. Odhadovaná cena smrkového dřeva (třída SM II) se bude roce 2020 pohybovat při současném objemu nahodilé těžby pod hranicí 2000 Kč (asi 80 Euro) za jeden m3. Jde o historicky nejnižší cenu, kterou by utržili producenti smrkového dřeva v České republice.

Menší poptávka po surovém dříví měla vliv i na pokles průměrných cen především u méně kvalitní jehličnaté kulatiny a také u kůrovcem napadeného smrkového dřeva. Propad cen smrkového dřeva je nejen tuzemským problémem, ale i celoevropským.

Čína jako obchodní partner

V roce 2018 Česká republika vyvezla do Číny více než 25 tisíc metrů krychlových dřeva za celý rok. V  roce 2019 to bylo 15 tisíc krychlových metrů dřeva každý měsíc. Došlo k tomu, že se export dřeva do Číny oproti minulým létům téměř zdesetinásobil.

Čína je po Německu největším vývozcem zboží do České republiky. Čína doveze do České republiky zboží v hodnotě přesahující 650 miliard Kč. Naopak je to jen 55 miliard Kč (vývoz zboží z České republiky do Číny). Surové dříví, které se z České republiky vyváží za ceny, které jsou pod dlouhodobým průměrem, se po zpracování do České republiky opět dováží. Nejde však o dovoz zboží s vysokou přidanou hodnotou jako je třeba nábytek či hudební nástroje, nýbrž jde o výrobky s nízkou přidanou hodnotou, jako jsou pelety a palivové dříví a dřevotřískové. Čínské dřevozpracující podniky nakupují dřevo nejen v České republice, ale i jiných zemích v Evropě, a také v Rusku a v Africe. Po zpracování surového dříví, exportují výrobky ze dřeva, v tomto případě dřevotřískové a dřevoštěpkové desky, po celém světě. Zisk z produkce výrobků ze dřeva tedy nezůstává v zemích původu, nýbrž právě v Číně. 

Největším exportérem českého dřeva do Číny je koncern Agrofert, jehož dceřiná firma Wotan Forest dřevo do Číny vyváží. Čína neklade takový důraz na kvalitu dřeva a jeho certifikaci. Číňané mají pouze skromné požadavky, aby bylo dřevo nařezáno na 11,8 m. To, aby se vešlo do přepravních kontejnerů. 

Může mít obchod se dřevem s Čínou také výhody pro Českou republiku? Určitě ano. V současné době je vývoz dřeva soustředěn především na Rakousko a Německo. Více než 42% vytěženého dřeva odebírají němečtí a rakouští partneři na základě dlouhodobých kontraktů s českými producenty. V posledních letech se situace poněkud mění, neboť čínští obchodníci nabízejí za české dřevo ceny o 10 až 15% vyšší než rakouská a německá strana. Pro mnoho producentů dřeva jde o poměrně velký důvod vyvážet dřevo do Číny. Limituje je nejen množství kontejnerů, které jsou k dispozici, ale také omezené logistické možnosti. Celých 95% zahraničního obchodu s Čínou se transportuje loděmi.

Diverzifikace zákaznické struktury je v mezinárodním obchodě vždy pozitivní. S podnikáním na zahraničních trzích jsou však spojena určitá rizika, která v případě obchodu s Čínou vyplývají především z vývoje kurzů obou měn, dále také z ekonomické nebo politické situace. Navíc jsou v obchodě s Čínou vyšší i další rizika, jako je například riziko přepravní. To souvisí s geografickou vzdáleností Číny. Dále existují rozdíly v obchodních zvyklostech a právních předpisech obou států, rozdíly ve způsobu pojištění, apod.

Vývoz smrkového dřeva z nahodilé těžby právě do Číny je však určitým dočasným, ale dobrým řešením, jak snížit producentům dřeva ztráty z prodeje. Systematická podpora vývozu dřeva do Číny by byla jistě lepším řešením než řešení, které se projednává na úrovni Ministerstva zemědělství. Existuje návrh na dorovnání (kompenzaci) cen dřeva, které vychází z rozdílu mezi utrženou (tedy velmi nízkou) cenou za dřevo a dlouhodobým průměrem. Tyto peníze však Ministerstvo získává od daňových poplatníků. Prodej dřeva do Číny tyto fiskální problémy nepřináší.

Kapacity těžební, skladovací, zpracovatelské

Domácí kapacity na zpracování dřeva již řadu let nestačí. Nedostatečné kapacity se však netýkají jen zpracování dřeva. Kapacity, které Česká republika nemá v dostatečném rozsahu, jsou především kapacity těžební. Neexistuje koncepce jak soustředit těžební kapacity na nejvíce postižené lokality. Není logistický systém, není k dispozici ani softwarová podpora těchto systémů krizového řízení těžby a dopravy. Kapacity chybí taktéž ve skladování. Neexistuje systém mokrých skládek, které by měly být nejen rozsahem, ale také systémem ochrany a údržby kmenů připraveny na víceleté skladování tak, aby mohly být šarže dřeva uvolňovány na trh v časových intervalech podle poptávky. Umístění velkokapacitních skládek u nákladových nádraží nebo ve vhodných lokalitách zcela chybí. Dřevo není ani součástí státních rezerv, kde by mohly být přebytky soustředěny. A nakonec chybí kapacity zpracovatelské, nemluvě o nedostatečné kapacitě nábytkářského a stavebního zpracovatelského průmyslu. Domácí zpracovatelé buď v regionech postižených kůrovcem vůbec nejsou, nebo mají jen slabé zastoupení. Výrobky ze dřeva se tedy doma téměř nevyrábějí a dovážejí se z jiných zemí, například z Číny.

Závěr

Za poslední dekádu bylo z důvodu kůrovce vytěženo téměř 100 milionů m3 dřeva. Více než polovina z tohoto objemu byla vytěžena v posledních 4 letech. Ztráty v odvětví lesnictví se proto pohybují kolem 28 miliard Kč. Ztráty v odvětví však mohou narůstat, protože v příštích třech letech bude nutné les obnovit, na což vlastnící lesa většinou nemají dostatečné finanční rezervy. V současné době převládá klasický způsob výsadby s nízkou technologickou intenzitou.

Obnova lesa je založena na lidské práci, které je v současné době nedostatek. V lesnictví v České republice v současné době chybí více než 4000 pracovníků. Nedostatek pracovních sil sice dočasně kompenzují pracovníci ze zahraničí, dlouhodobě však bude nutné pro obnovu lesa zajistit kvalifikované a dostatečně motivované pracovníky, kteří budou ochotni pracovat v lesnictví a učit se nové sadební postupy.

Rezignace stání správy na boj s kůrovcem je zarážející. Nečinnost připomíná spíše čekání na déšť než aktivní přístup k řešení problému, který nastal. Důsledkem je nedostatek financí v odvětví lesnictví, nízké mzdy lesnických zaměstnanců, redukce lesních ploch, zvýšení klimatických, vodohospodářských a biologických rizik, propad cen dřeva a rizika ilegální těžby.

Chybí také jasná strategie a koncepce obnovy lesa. Neochota přijmout politickou odpovědnost za současný i budoucí stav, skladbu a podobu lesa je určitým důsledkem dlouhodobého politického amaterismu, který bude mít dopady na nás všechny po velmi dlouhou dobu. Les není jen komoditou, majetkem či aktivem v účetnictví vlastníka, je to ekosystém, který produkuje kyslík, který všichni dýcháme, váže CO2 z atmosféry, udržuje vodu v krajině, poskytuje mimoprodukční statky a rekreační funkci, působí na půdu, na zemědělství a na životní prostředí, na svět ve kterém žijeme.